Základní škola Svět

Naše škola vychází z těchto koncepcí

Ve výuce čerpáme z osvědčených vzdělávacích přístupů, které podporují přirozený rozvoj dětí. Naše škola staví na principech Dobré školy, Zdravé školy, Montessori pedagogiky a inspirace finským školstvím. Tyto koncepce nám umožňují vytvářet podnětné, respektující a motivující prostředí pro každé dítě.

Dobrá škola

Dobrá škola už není jen místem, kde se děti učí fakta. Dobrá škola je ta, která se neustále přizpůsobuje měnícím se podmínkám a připravuje Vaše děti na život v moderní společnosti. Ve vzdělávání už škola neplní jen funkci hlavního zdroje informací jako dříve. Naopak, zaměřuje se na rozvoj tzv. klíčových kompetencí - univerzální způsobilosti důležité k uplatnění se v dnešním světě a prožití spokojeného života.

Proč je důležité učit děti jinak?

Dříve platilo, že jednou naučené znalosti a postupy vydrží po celý život. Dnes je již situace jiná, podmínky ve světě se rychle mění. Dnešní děti je potřeba připravovat pro budoucnost, která není tak jasná a předvídatelná, jako tomu bylo dříve. Dnešní děti budou nastupovat na pracovní pozice, které ještě neexistují, a řešit problémy, které ještě nevznikly. Proto je klíčové, aby se naučily učit, adaptovat a přemýšlet kreativně.

Aby se děti zvládaly snadno přizpůsobovat rychle se měnícím podmínkám moderní doby, je potřeba zaměřit se na výuku tzv. " klíčových kompetencí", které budou potřebovat po celý život.

Rozlišujeme šest klíčových kompetencí

1. Kompetence k učení = chtít se učit a umět se učit
2. Kompetence k řešení problémů = zvládat překážky a hledat řešení, umět řešit problémy
3. Komunikativní kompetence = umět se domluvit, vést dialog, argumentovat, prezentovat, používat technické komunikační prostředky
4. Sociální a personální kompetence = budování sebeúcty a sebedůvěry, samostatnost, schopnost uplatnit se ve skupině a v týmu
5. Občanské kompetence = být dobrým občanem, zodpovědnost a aktivní přístup k životu ve společnosti
6. Pracovní kompetence = způsobilost pracovat, mít vztah k práci, schopnost uplatnit své dovednosti

Role učitele: Průvodce vzděláváním

Jaká je role učitele v dobré škole?

V naší škole klademe důraz na individuální přístup. Každý žák se učí rozdílnými způsoby, osvojuje si dovednosti různou rychlostí a v různé kvalitě, má odlišné vzdělávací potřeby, zájmy, hodnoty a zkušenosti. Pro dosažení nejlepších výsledků u všech dětí je zapotřebí individualizace výuky.

Učitel moderuje učení - je expert na učební styly, pomáhá překonávat obtíže, umí organizovat skupinové i individuální učení, zprostředkovává dětem vhodné zdroje. Také poskytuje dostatek prostoru pro objevování. Žáci tak přebírají zodpovědnost za své vlastní učení a mohou jej do značné míry ovlivňovat. Vědí, co se učí a proč. Zažívají úspěch a “učit se” se pro ně stává důležitou hodnotou.

V praxi existují řady metod výuky, které vedou k rozvoji klíčových dovedností a kompetencí, které učitel při vyučování používá. Jedná se například o: projektové vyučování, kooperativní vyučování, metody kritického myšlení, problémové vyučování, experimenty atd.

Rodiče jako partneři školy

Rodič se stává partnerem školy
Věříme, že spolupráce rodičů a školy je klíčová pro rozvoj dětí. Rodiče by měli mít plné právo požadovat od školy informace o tom, jak se děti učí, co se učí a kdo je učí. Ke škole by měli přistupovat jako k partnerovi. Proto rodiče průřezově zapojujeme do vzdělávacího procesu – mohou sledovat pokroky svých dětí, komunikovat se školou i aktivně se účastnit některých výukových aktivit.

Každé dítě si zaslouží prostředí, kde může růst nejen po znalostní, ale i osobnostní stránce. Naším cílem je připravit je na život - vybavit ho poznatky, dovednostmi a kompetencemi, které bude v životě potřebovat. Například umět kriticky myslet, spolupracovat a umět se rozhodovat.

Finské školství

Proč má Finsko nejlepší vzdělávací systém na světě? Zástupci ministerstva, regionální vzdělávací koordinátoři, ředitele škol a učitele říkají, že tamní vzdělávací systém se primárně (a bude ještě více) soustředí na to, aby studenty připravil na život po škole a to tak, že prostřednictvím propracovaných metod výuky, si studenti osvojují a zdokonalují kompetence a schopnosti, jako komunikace, práce v týmu, řešení problémů, vyhledávání informací, kreativita, apod. Všichni říkají, že chtějí mít ze studentů schopné, kreativní, samostatné lidi a ne chodící encyklopedie.

V ČR nepředstavitelné? Kdepak, v naší škole pracujeme podle principů finského vzdělávacího systému.

Školství ve Finsku

Ve Finsku neexistují žádné státní inspekce, které by chodily do škol a kontrolovaly učitele. Učitelé se zodpovídají pouze ředitelům škol, kteří jim poskytují velkou volnost. Většina škol ve Finsku zavádí a zdokonaluje projektovou výuku.

Finské školství je zcela decentralizované. Existuje zde velké množství municipalit/regionů s vlastními vzdělávacími koordinátory, kteří školám, učitelům a ředitelům poskytují rady a podporu. Školy tak mají neustále k dispozici finanční, materiální, ale i personální zázemí k realizaci nových projektů, vizí a koncepcí.

Finové jsou si vědomi, že v mezinárodním měření PISA mohou dosahovat horších výsledků, protože se rozhodli zaměřit především na rozvoj kompetencí, schopností a kreativity studentů, namísto memorování velkého množství informací, na kterém jsou tyto testy založené. Jejich cílem je vybudovat kreativní a inovativní ekonomiku složenou z lidí, kteří dokážou přemýšlet samostatně a tvořivě. Finské školství se však odlišuje v mnoha dalších ohledech.

Jak to funguje v jejich školách?

Učitelů jsou vážení a dobře placení: Být učitelem ve Finsku je prestižní povolání, kterého si společnost váží. Mít v rodině učitele je ve Finsku velká pýcha. Učitelé jsou velmi vážení a dobře placení. Navíc sami učitelé mají svou práci rádi - mají volnost a svobodu v tom, jak svou práci dělat.

Děti nastupují do školy až v 7 letech: Do šesti let si děti ve školkách hlavně hrají venku, bez tlaku na systematickou přípravu do školy.

Finské děti mají nejkratší školní docházku ze všech zemí OECD. Žáky nepřetěžují a díky tomu v pozdějším věku, kdy jsou zralejší, dokážou dosahovat lepších výkonů.

Téměř nepoužívají známky: Namísto standardizace a kontroly žáků kladou důraz na vzájemnou spolupráci mezi žáky. Místo hledání slabých stránek se zaměřují na hledání silných stránek každého jedince. Přesto však existuje přísný a důsledný systém hodnocení, nejde tedy o žádné „flákání“.

Krátký školní den a více volného času pro děti: Děti mají vyučování jen 3–5 hodin denně. Někde jsou hodiny delší, mají 75 minut. Ale děti mladší 9 let nikdy nemají odpolední vyučování. Díky tomu mají více času na volnočasové aktivity a zájmové kroužky.

Organizují pro žáky různé aktivity, aby nebyli sami doma. Pro žáky na druhém stupni se už výuka prodlužuje - zejména kvůli jazykům.

Žádné domácí úkoly: V prvních letech tráví děti nad úkoly jen několik minut denně. Náročnost domácí přípravy se postupně zvyšuje až ve vyšším věku.

Zájmové kroužky pro děti: Ve Finsku díky kratšímu vyučování mají děti více odpoledních aktivit v podobě zájmových činností a různých akcí. Finský stát dokonce podporuje program "jeden kroužek pro každého", aby žádné dítě netrávilo odpoledne osamocené.

Školní předměty téměř neexistují: Mají zachovány jen některé předměty, obecně mají zavedené spíše průřezová témata. Například: důraz na kvalitu života (wellbeing) , kde řeší klíčové kompetence, které jsou potřebné v moderní Evropě: komunikace, týmová spolupráce, sociální dovednosti, jazykové vybavení.

Nepoužívají standardizované testy: Klasické testy zrušili. Dle jejich filozofie není možné učit všechny děti stejným způsobem. Každý učitel má svůj způsob, jak učit a zaujmout. Proto se namísto klasických testů poměřuje jen tzv. "skill level" (tj. stupně dovedností). Je to časově i finančně náročné, ministr školství dává školám jen velmi rámcový program, tedy minimum, co děti musí do určitého věku zvládnout. Podle výsledků mezinárodních standardizovaných testů jsou pak finští žáci na předních místech ve čtenářské gramotnosti, v matematických dovednostech a v přírodovědě. Je to výsledek výsledek dlouhodobé strategie.

Cizí jazyky: Každý student mluví 3 - 4 jazyky: První jazyk se začínají učit už ve školce,

ale systematicky se je učí až kolem 10. roku věku a později. Dále, aby podpořili dobrou znalost cizích jazyků, veřejnoprávní televize ve Finsku nedabují mnohé televizní pořady, takže děti přirozeně vstřebávají angličtinu, němčinu či španělštinu.

Sebevědomí - děti se nebojí mluvit: Ve Finsku je učitel vnímán jako partner, což přispívá k přátelskému prostředí ve třídách. Učitelé dokážou se domluvit s každým studentem, potíže s kázní i se šikanou jsou spíš výjimečné. 

Díky tomu jsou studenti sebevědomější, nebojí se komunikovat a přirozeně se zapojují do mezinárodního prostředí, jsou zcestovalí a komunikativní skoro jako děti z ostatních západních zemí.

Ve Finsku neexistuje koncept „dobrých“ a „špatných“ škol:

Systém je nastaven tak, aby mezi školami byly co nejmenší rozdíly. Rodiče tedy nemusí složitě vybírat, kam své dítě zapíšou – stačí zvolit nejbližší základní školu. Další zajímavostí je, že Finové nemají soukromé školy - nebo je jich velmi málo. Získat na ně licenci ostatně není jednoduché. Vzdělávání je ve Finsku jinak úplně zdarma. Jen asi 1,5 % dětí chodí do soukromých škol – jsou většinou v jiných jazycích nebo vedené ve vyhraněném, alternativním směru.

Zaujaly Vás principy finského školství?